Jak si vybrat snowboard aneb Řekni mi kdo jsi a já ti povím, na čem se ti bude nejlíp jezdit

Abychom ušetřili čas nejenom prodavačům, ale zejména tobě (protože kdo chce trávit čas vybíráním prkna na  obchodech, když zrovna napadl prašan?) připravili jsme set otázek, na které by si člověk měl odpovědět před tím, než předstoupí před regál se snowboardy.

Obecně se dá výběr snowboardu rozdělit na 4 základní kategorie otázek:

• Styl jízdy a oblíbený terén
• Míra zkušenosti jezdce
• Šířka prkna
• Délka prkna

Na tyhle věci je třeba mít odpověď, než se ponoříš do takových pojmů jako je rocker, camber, setback. Jestli tvoje prkno nutně musí mít vlnitou hranu atd atd atd.

Styl jízdy a oblíbený terén

Tohle je alfou a omegou toho, co si většina lidí představuje pod formuací „jak si vybrat správný snowboard“. Většina lidí už ví, že freestyle prkna patří do parku, freeride do volného terénu a označení all mountain odkazuje na prkna, na kterých se dá jezdit prakticky na všech terénech.

Ruku na srdce, přátelé! Kdo z vás to má? Hrabat se celé dny v prašanu a jezdit na hory jen na předpověď. Nebo trávit celý den ve snowparku a brousit tamní bedny, raily a točit 1080 corky na kickerech? Pokud nejste jeden z výše popsaných srdcařů, stejně nakonec skončíte u all mountainu, protože vám udělá medvědí službu na všech možných typech terénu.

Obecně lze říct, že Freestyle prkna bývají měkčí a mají větší flex. Který je parametrem, který určuje hravost prkna. Na ježdění na bednách, railech a takzvaný jibbing se více hodí spíše měkčí prkna a čím větší skoky budou tvým denním chlebem, tím tužší prkno bude lepší. Nejedno Freestyle prkno se také kvůli lepšímu odrazu vrátilo od moderního rockeru zpátky ke klasickému camber tvaru. Jiná prkna zachovávají hravější rocker a odrazy dohánějí speciálními technologiemi v jádru prkna (např. různé carbonové prvky).

Co v parku rozhodně nepotřebujete je krouhat dlouhé oblouky. Naopak hrany budou pravděpodobně přizpůsobené větším nárokům na bednách, takže budou opatřeny speciální technologií, která bude zabraňovat jejich vytržení. Na jibbing se vám bude víc hodit levnější měkká skluznice – sice nebude tak rychlá jako tvrdší varianty skluznic, ale bude méně náročná na údržbu (není potřeba tolik voskovat) a zároveň se i lépe opravuje v případě poškození. Tvrdá rychlejší skluznice ti naopak dodá dostatečnou rychlost na velké skoky nebo do rampy.

Oproti tomu Freeridové lodě budou dělané pro plavbu hlubokým sněhem, kde naopak oceníte tvrdší, rychlejší skluznici a hranu s více druhy poloměru, dělanou jak na dloooouhé oblouky v prachu, nebo naopak pořádně zaříznutou zatáčku. Freeride prkna také na rozdíl od parkových prken nebývají symetrická a mají často obě vázání posunutá k zadní patce. Prkno díky tomu lépe pluje v hlubokém sněhu a nepropadá se.

No a všechno mezi tím je all mountain. Možností je spousta: můžete si vybrat prkno, na kterém se bude skvěle jezdit na sjezdovce a bude hravé i v parku, nebo si naopak pořídíte stabilnější větší prkno, které se pak neztratí ani v prašanu.

Marná sláva, najít prkno, které bude vhodné pro všechny a na všechno není možné. Každé prkno má nějakou svojí komfortní zónu a mimo ní sice samozřejmě může jezdit, ale budete cítit jeho limity.

Ideální délka snowboardu

Optimální délka prkna je snad první dotaz, který zaznívá. Stará poučka praví: postav se vedle prkna a když je ti po bradu, je to ok. Jenže takhle jednoduché to úplně není. V úvahu je potřeba vzít i tvou váhu (co si budeme povídat – většina stejně vysokých lidí neváží úplně stejně) a rozhodně je třeba počítat  i se stylem jízdy.

Proto lidi, kteří budou spíše jezdit freeride a mimo sjezdovku budou preferovat delší a stabilnější prkno (třeba až po nos), kdežto pokud budeš svoje víkendy na horách trávit šlapáním v parku, bude pro tebe lepší hravější a kratší prkno (např. po ramena). Dost podobné je to i s prkny pro začátečníky – kratší prkna jsou obratnější v menších rychlostech, takže jsou vhodnější pro lidi, kteří stojí na prkně třeba první zimu.

Prakticky na každém snowboardu najdeš na skluznici tabulku s ideální výškou a váhou pro daný model prkna. Doporučujeme se jimi řídit a případně se poradit s prodavačem.

Míra zkušenosti jezdce – Buď realist(k)a!

Tohle slovní spojení zní trošku krkolomně, ale v zásadě jde o jedno: Umíš na tom? A rozhodně to není o tom bát se říct: „Ještě ne.“

Tady totiž dvojnásob neplatí, že existuje univerzální prkno pro všechny. Každé prkno je dělané pro různě zkušeného jezdce. Zatímco prkna pro začátečníky budou měkčí a poddajnější, prkna pro zkušené jezdce budou spíše tuhá a dělaná na agresivnější jízdu. Neplatí tedy, že když si jako začátečník koupíš prkno pro pokročilé, budeš rázem jezdit o dvě třídy lépe. Naopak se budeš pravděpodobně v malé rychlosti prát s tvrdým prknem, které ti nic nedá zadarmo.

Zahrnuje to opět hromadu věcí – zmíněnou tvrdost (flex), tvar prkna (shape), konstrukce (např. karbonová vlákna uvnitř jádra). Takže při výběru prkna neměj takzvaně „velké oči“ a snaž se na svoje schopnosti podívat realisticky.

Šířka prkna – neber si WIDE prkno, pokud ho nepotřebuješ.

Šířka prkna je obvykle závislá na jeho délce a platí, že čím vyšší, tím širší prkno (slalomové speciály, které vypadaly jako lyže jsou dneska spíš rarita). Obecně se dá říct, že širší WIDE varianta prkna ve srovnání se stejnou délkou standardně širokého prkna, je o něco těžkopádnější a línější. To na sjezdovce většinou neoceníš. Jediné, kde se to může hodit je jízda v prašanu, kde se prkno bude méně propadat.

Většinou je ale WIDE prkno nutnost, než možnost. U pánských snowboardů se většinou láme chleba u velikosti kolem 45 (US11), kde se to dá často ještě dohnat vázáním, botami se zvedlou špičkou nebo dokonce i nějakou podložkou. Ale pánové s nohou 46 a víc mohou prakticky rovnou zapomenout na standardně široké prkno a vybírat pouze z WIDE variant.