Boardstar Team na cestách - Vietnam 1.díl

Do Vietnamu vyrážíme v půlce listopadu. V Praze jsou asi 3 stupně a v Hanoji, kam přiletíme za nějakých 14h letu má být asi 27. "Wow, to bude šok," říkám si, když nastupujeme do letadla. Už na přestupu v Číně, ale poznám, že o horko tu tolik nepůjde. Spíš o vlhkost. Ta je tu totiž opravdu vysoká. Do Hanoje ale přilétáme pozdě večer, takže vlhkost ani tropické teploty Vietnamu nemáme šanci okusit. Alespoň prozatím...

Ubytujeme se v Hanoji poblíž starodávného centra v ulici Ngo Huyen. Tedy v ulici, kde neexistuje téměr nic jiného než takzvané backpackers hostels. Hanoj je totiž bývalé cechovní město a tak je téměř každá ulice na něco specializovaná. Najdete zde třeba Plechovou ulici, Vánoční ulici, Kloboukovou ulici, Masážní ulici nebo třeba ulici, kde šijí košile a obleky na míru. My jsme si ji po dlouhých diskuzích pojmenovali jako Oblekovou ulici.

Co je ještě na ulicích skvělé je pouliční jídlo a neskutečné množství skútrů, které jsme doposud nikdy neviděli a které dotvářejí atmosféru opravdu živoucího města. U jídla je ovšem dobré se zastavit na delší dobu. Pohled na maso, které není nijak chráněno před silným slunečním svitem  a vysokými teplotami se sice může zdát strašidelný, nicméně když ochutnáte, přestanete to řešit. Vietnamská kuchyně je totiž exkluzivní. Pho bó, Bun chá, Bun Bo Nam Bo a další vietnamské názvy si ani nemusíte zapamatovávat, čouhají na vás totiž na každém rohu. Čím to je? Pravděpodobně tím, že Vietnamci buď pracují nebo jedí. A v Hanoji k tomu platí ještě jedno pravidlo: oboje probíhá přímo na ulici. Není tedy nic lepšího než se posadit na nízkou židličku na chodníku a hned vedle opraváře motorek ochutnat vynikající čerstvé jarní závitky za skvělých 22Kč.

Tak to by bylo o jídle a trošku o Hanoji. Další den nás čeká výlet do Sapy (Ne do té pražské. Domů ještě nejedeme), tak se možná rozepíšeme trošku víc.