0

Superdry brand story aneb Jak se vyplatí vypadat světově

Před 15 lety se v Británii začala psát historie brandu, kterej víc zahalenej tajemstvím a bizárem snad už ani nemůže bejt. Stačí pár řádků a pochopíš. Tenhle příběh fakt stojí za to!

12.01.2018 3889

 

Tohle dokáže pořád dost lidí překvapit. Přes ty japonský znaky v logu je totiž brand Superdry angličan jak poleno. (Že by s tim měl co dočinění suchej britskej humor? Kdoví…)
A navíc ten náš sucháč neni ani tak starej. Všechno to totiž začalo v roce 2003…

 

Všechno ale pěkně od začátku

Žili byli dva kucí podnikatelský. Julian (Dunkerton) a James (Holder). Julian docela brzy zanechal školy (rozuměj „nešel na univerzitu“) a začal se poohlížet, jak by nejlíp vydělal peníze. Koukal tak dlouho, dokud podle svejch slov jednou nepotkal chlapíka, kterej ve svý garáži na předměstí prodával odřezky z koberců. A vydělával tim slušnej balík!

Julian si vlastně až tehdy uvědomil, že by prodávání mohlo bejt tim správnym směrem. V roce 1985 si založil značku Cult Clothing a její business model založil na tom, že kupoval vintage oblečení v Londýně a prodával ho ve svym rodnym Herefordshiru (což jsou nějaký 3h cesty).

Představujem si to vlastně tak, že svůj prodávací skill postupně vymástroval tak, že v jeho oblečení kdejaká babička chodila krmit slepice a hrát vrhcáby. 

James je proti tomu zase vystudovanej ažaž. Je to čistokrevnej designér zbožňující tiskařinu a sítotisk, kterej v roce 1992 založil skate brand Bench. To o Jamesově stylu vypovídá víc než dost. 

A taky jasně ukazuje propojovací linku, na jejímž konci čekalo Superdry. 

 

Vytváření brandu like a boss

V jednom z rozhovorů Julian a James prozradili, jak název vznikl. Tehdy byli na výletě v Tokyu a brainstormovali v baru. (Už to je na dva Brity vlastně samo o sobě dost úlet.)

Měli s sebou spoustu obalovýho materiálu z celodenních nákupů. Obaly od jídla a oblečení. Tehdy si všimli, jak je v Japonsku všechno „super“ tohle a „super“ tamto. 

A bylo to. Klukům se rozsvítilo. Protože je vlastně jedno, co prodáváš. Svýho potenciálního zákazníka nakoupíš už tim obřim nápisem, takže nemá důvod pochybovat, že je právě tohle tričko TOP.

Obří nápis Superdry (s magickou tečkou na konci) pak James doma v Británii vybavil japonskejma znakama. Čistě proto, aby přidal trochu tajemna a exotiky. Přitom nápis neřiká nic jinýho než „superdry“ v japonštině. Hodně volnym překladem. (James to prej dělal se slovníkem, takže se rodilý mluvčí smějou tomu, že to vlastně nedává moc smysl. Do angličtiny se ty klikyháky přeloží „maximum dry (do)“. Takže James zapojil i trochu tatarštiny a ani o tom neví.)

Díky obrovskejm zkušenostem obou foundrů netrvalo dlouho a ze Superdry se stala legenda. Legenda zakládající si na inovacích a materiálech, který ji tak trochu vrhaj na pomyslnej piedestálek tahounů oděvního průmyslu. A taky trochu do pozice Luise Vuittona pro lifestylovou komunitu. 

Co si ale budem povidat, byla v tom i trochu náhoda. V roce 2005 si David Backham do svýho kalendáře oblík jedno tričko z vůbec první Superdry kolekce. Osaka 6. Jen tak. Když pak James kráčel kolem jednoho z krámů, kde se kalendář prodával, asi měl v tu chvíli vtipnej WTF moment.  A dost možná si ani neuvědomoval, jak to jejich prodeje nastartuje.

 

Od tý doby totiž Superdry oblíká kdekdo od Biebera přes Kate Winslet po Lea DiCapria. Vtipný pořád zůstává, že jde vlastně o reklamu, o kterou Superdry neprosil. Japonskej look prostě dělá svý.

A jak končí příběh značky, která zkombinovala japonskou grafiku, americkej styl a britskou krejčovinu? Téměř miliardovym obratem. V librách. A za to si kluci Julian a James zasloužej neskutečnej obdiv. Jejich přístup je totiž svym způsobem tak jinej, až je geniální. 

 

>> Zaujalo? Čekni všechno zboží od Superdry na našem shopu <<