0

Rozhovor s jednou z mála českých rooftoperek

 

Rooftopping je novej level objevování města, podle Terezy Texlové alias Pixlii – jedný z mála holek v týhle jinak ryze klučičí záležitosti – jde o vášeň a relax zároveň. Co víc o tomhle novym fenoménu nahlížení na město z pěkný vejšky prozradila?

22.11.2017 6438

 

#škola

Víme o tobě, že studuješ v Dánsku. Jak ses tam dostala?

Pixlii: Tohle bude možná znít trochu jako klišé, ale dostala jsem se tam vlastně docela náhodou. Po střední jsem chtěla pryč… A vyhrálo to Dánsko.

Přihlášku jsem posílala asi měsíc po deadlines, ale nějak to vyšlo. Moc nevim, jak. Ale jsem za to mega šťastná!

 

Co tam studuješ? A jak dlouho tam plánuješ zůstat?

Studuju Commerce Management – business, marketing, právo, komunikace… Chci tu dodělat bakaláře. Během toho mám 8měsíční praxi a ještě Erasmus, ten si chci dát půl roku třeba někde v Malajsii.

 

Proč zrovna Dánsko? To ses jednou rozhodla, zapíchla prst do mapy a bylo to?

Dá se říct. První, co mi takhle vyšlo, byl Londýn, ale tam je strašně drahý ubytko, těžká škola… Dánsko mě zaujalo způsobem studia. Líbí se mi, jak k tomu přistupují. Miluju ten jejich systém!

 

V čem?

Třeba se tam nic neučí nazpaměť. Základem je komunikace. Děláš hodně v týmech, prezentuješ.

V tomhle směru mi to fakt hodně dalo. Na střední jsem měla problém jít před tabuli a mluvit… V Dánsku to děláme každou hodinu, pořád. Je to skvělý.

                                  

 

#rooftopping

Jak napadne holku z Olomouce lízt po střechách?

S kámošema jsme vždycky chodili ven. A jednou nás napadlo, že zkusíme prozkoumat budovu, kolem který jsme furt chodili. Jen tak. Pak jsme zkusili stožár. A pak jsme chtěli znova. A znova. :)

 

Co na to říkaj rodiče, vědí to?

Klasická otázka. Jojo, rodiče už to ví. Ze začátku ani nebyl důvod to s nima nějak řešit, ale když jsem začala dělat zajímavější fotky a začínalo mě na instagramu sledovat víc lidí, musela jsem s pravdou ven.

Ne, že by s tim souhlasili, ale aspoň vědí, co mě baví. Spíš mi přijde, že to všichni berou vážněji než já. Pro mě je to jenom koníček, forma odpočinku. Je to něco zajímavýho, ale ne, že by to byl celej můj život.

 

Co je vlastně na tom ten rajc? Jde ti o adrenalin? Nebo jen o hezký fotky?

Asi o obojí. Miluju ten pocit, že si někam vylezeš. Miluju už to, když vymýšlím, jak a kam vylezu příště. A to, že mám z toho pak skvělý fotky, je příjemnej bonus. Jsem ráda, když svým followerům můžu nabídnout něco jinýho.

                                                     

                              

 

Jak si vybíráš baráky? Víte třeba ve svý komunitě o tom, kam se dá lézt, kde je to dobrý?

Já jsem z celkem malýho města, tam se moc o komunitě mluvit nedá. Je nás pár.

Někdy, když vidim barák, tak hned přemýšlím, jak na něj vylézt. Nebo už si vymejšlim fotku, kterou bych nahoře mohla udělat.

 

Lezeš sama nebo ve víc lidech?

Nejradši lezu se svojí partou. Pro mě to dělá strašně moc, jestli jsem s někým náhodným, nebo právě s kámošema, se kterýma lezu vždycky. Sama nikdy, neni to tak zábavný. A ani by mě neměl kdo vyfotit, žejo.

Nejlepší je, když je hezky a jdem celá parta. Vezmem jídlo, chipsy, něco k pití, sednem si na střechu a chillujem.

 

Máš nějakej vysněnej barák?

Všechno v Londýně. Londýn je na tohle úžasnej.

 

Tušíš, kolik lidí v Čechách dělá rooftopping?

O moc lidech nevim. Ale ráda kohokoli poznám, je fajn mít kolem sebe lidi se stejnou vášní.

 

Fajn. Díky moc za rozhovor a hodně štěstí do budoucna!

 

 

Jestli chceš být u toho, až Terka pokoří zase nějakou střechu, sleduj její insta!